Naposledy aktualizováno: 21.01.2020 18:23:28
logo

OBECNÍ KNIHOVNA ŘÍCMANICE

                                           emicek_19-1a.jpg            

                Na tuto stránku budou přispívat naši nejmladší literáti, které známe 
                                    již z Řícmanického Zpravodaje                      


Červen 2019

Povídka Návrat v čase aneb Dobrodružství v r. 1850  Sepsal Tom Vrba

Píše se rok 1999. Je úterý 11. července, 3 hodiny odpoledne v USA ve státě New York.Na začátku bylo vše tak, jak má. Byl jsem s Phillem Bluem v naší dílně. Phill spravoval Mercedes a já se pokoušel nacpat palivovou nádrž do mého vymyšleného motorku na bázi vodíku, který jsem pak namontoval do vláčku. Vyhlédl jsem z okna. Nedaleko našeho domu je monorail a staré depo. Co v tom asi je?  „Phille!“  Phill se otočil.  „No?“  „Mohli bychom se mrknout, co je v tom depu!“  Phil na to: „Dobrý nápad.“
A tak jsme šli. Já jsem pro jistotu vzal páčidlo a svůj tablet. Už před tím jsme trochu cestovali časem a tahle věcička je z roku 2040. Když jsme došli k depotu, zjistili jsme, že dveře jsou zamčené, a že klíč je zevnitř, takže ke slovu přišlo páčidlo. Zaklesnul jsem ho do mezery mezi dveřmi a otevřel je. Phill posvítil baterkou dovnitř a… byla tam parní lokomotiva! Teď přišel ke slovu tablet. Zapnul jsem ho a přeměřovacím paprskem jsem zjistil její údaje. Stálo tam:
Lokomotiva typ General, číslo 21. Vysoká 2 metry, dlouhá 6 metrů. Stojí  tu 100 let, 9 měsíců, 5 dní a 9 minut. Účel: převážení lidí na trase San Francisco–New York. Když jsem si přečetl údaje, ohlédl jsem se, jestli tam Phill pořád je. Nebyl. Místo něho tam stál náš auto-převozník s kolejnicemi. Najednou z kabiny vyskočil Phill a řekl: Ještě přibalím uhlí a vodu amůžem jet. Pak zajel s radlou na korbičku a naložil pytel s uhlím a barel s vodou. To všechno zavezl k lokomotivě. Mezitím jsem vlezl do kabiny, Phill otevřel kotel a nalil do něj vodu. Potom mi podal pytel s uhlím a já jsem rozdělal oheň. Za několik sekund se lokomotiva trošku pohnula a hned na to se rozjela. Phill sklopil nájezd a lokomotiva najela. Zabrzdil jsem ji a potom jsem se vyšvihl do kabiny auto-převozníku. A jelo se!

Doma v dílně jsme lokomotivu rozebrali a udělali z ní stroj času. Hned to nebylo, montáž trvala měsíc. Konečně jsme s ní zajeli na jednu starou železnici u New Yorku.  „Nastartuj to!“ Řekl mi Phill slavnostně. Přihodil jsem trochu uhlí a loko-stroj času se rozjel. Měl jsem zapnuté časové okruhy a tak není divu‚ že asi po patnácti kilometrech jsme začali pronikat do časoprostorové dimenze. A potom…jsme se ocitli v roce 1850!
Jenže naproti nám jel parní vlak! Náš loko-stroj času měl ještě letové okruhy‚ tak jsme je okamžitě nastartovali a doletěli s ní na nádraží v Hill Valley, vesničce blízko New Yorku. Nad nádražím byl vidět kouř  – určitě tam stál vlak. Když jsme se snesli na volnou kolej, zjistil jsem, že kouř vychází z kotle parního náklaďáku. A potom jsem zahlédl parní lokomobilu, jak na poli obdělává půdu – přesněji řečeno seje. Zkrátka a jasně: byli jsme v úplném ráji páry!

Z nádraží jsme se přesunuli do vesnice. Byl tu masný krámek, saloon (přesněji řečeno bar), několik domů, rozestavěná radnice a před ní taneční parket, taky kovárna a cestovní sauna. Najednou se ozvalo hlasité křachnutí. Šlo to od nádraží a jakoby to vycházelo z našeho loko-stroje času! Co nejrychleji jsme se vrátili zpátky. Už z dálky jsem ucítil pach maziva. Právě to je pro náš stroj času nesmírně důležité. Skrčil jsem se, nahlédl pod stroj a…nádrž na mazivo byla prasklá a obsah vytékal ven! Vešel jsem do kabiny a z přihrádky jsem vytáhl Phillovu příručku Jak pečovat o auto. Prolistoval jsem ji a našel jsem kapitolu Vlastnoruční vyrábění. Nejprve jsme potřebovali hrnek whisky. Pro tu jsem zašel do místního saloonu U rohatého býka, ale před vchodem jsem uviděl plakát:

HLEDÁ SE DANIEL GHOST NEBO JEHO KUMPÁNI! ODMĚNA 1 500 DOLARŮ!!!

Řekl jsem si: „Mohli bychom ho s Phillem chytit.“ Zašel jsem tedy do Saloonu a pro jistotu jsem se zeptal barmana. Ten mi odpověděl: „Jo, Daniela Ghosta znám. Vod šerifa vím, že střelil po ňáký lokomotivě, co  zrovna stála na nádraží. Prej byla ňáká divná a neměla za sebou vagony.“ Došlo mi to. Tou divnou lokomotivou myslel náš stroj času! Když mi barman nalil whisky, stopl jsem si parobus a dojel ke kovárně. Tam jsme našli útočiště, protože zdejší kovář byl náš předek. Všechno, co bylo k opravě dál potřeba, měl kovář Dawid v dílně. Ale tím to nekončilo. Po opravení nádrže jsem zjistil jednu hodně velkou závadu: časový čip byl na kousky! A časový čip je základ loko-stroje času. Museli jsme vyrobit nový, ale odložili jsme to, protože se stmívalo a ještě k tomu se v Hill Valley konal festival. Byla to vlastně slavnost k spuštění hodin, a to jsem si nechtěl nechat ujít.

Hned ráno jsem začal prohledávat přihrádky. Našel jsem podrobné schéma časového čipu a také návod. Když se probudili i ostatní, přišla na řadu montáž. Měli jsme skoro hotovo, už zbývala jen jedna součástka a tou byl pravý rubín. Jenže ty má doma jen málokdo. Napadlo mě, že ho seženu ve zlatnictví, když je ten rok 1850. Jenže v Hill Valley žádné nebylo. Vyšel jsem na nádraží pozorovat vlaky, a pak mě to trklo! Nedaleko je přece New York! Na jízdním řádu jsem zjistil, že vždy v   neděli v 11 hodin tu zastavuje rychlík do New Yorku. Zrovna dnes! Dawid mi pak řekl: „Tomu vlaku říkáme dopolední expres, Tome. Nikdy neměl zpoždění , protože ho táhne Nyc Hudson, nejrychlejší parní lokomotiva USA.“

Byl jsem rád, protože o Nyc Hudsonovi jsem toho hodně slyšel, a že se s ní setkám osobně, to je fakt skvělý! Než jsem se nadál, bylo tři čtvrtě na jedenáct. Podařilo se mi sestavit něco jako kolo na páru a hned jsem ho vyzkoušel. Projel jsem celou Hill Valley, dal si malý závod s parním náklaďákem a když jsem dorazil na nádraží, bylo skoro 11 hodin. Přes vesnici zazněl dunivý zvuk přijíždějícího rychlíku – ve skutečnosti se jmenoval Silver Express. Když zastavil, objevil se před námi vagon první třídy. Právě do něj jsme měli jízdenky. Nastoupili jsme a usadili se v našem kupé. Bylo krásné, sedačky byly vyšívané modrou barvou, stolek mezi nimi byl stříbrný, ale ubrus na něm byl modré a i závěsy byly jak jinak než modré. Usadil jsem se po směru jízdy u okýnka, Phill naproti mě. Za několik minut Nyc Hudson zahoukal a Silver Express se rozjel. Jak tak cesta ubíhala, zahlédl jsem řeku Hudson a kolem ní spousty rýžovačů zlata. Po druhé straně zrovna projížděl nákladní vlak v čele s lokomotivou Baldwin.

Vlak uháněl krajinou. Nákladní vlak se už dávno ztratil, ale teď nás doháněl dostavník. Zanedlouho jsem zjistil, proč jede tak rychle. Pronásledovala ho totiž skupina banditů. Nevěděl jsem, jestli je to gang Daniela Ghosta, ani jsem to nestačil postřehnout, protože zrovna v tu chvíli proletěl kolem nákladní vlak. Železnice začínala stoupat. Asi po hodině jsem znovu vykoukl z okýnka a... Vidím New York! Sice v něm bydlím, ale hrozně jsem toužil podívat se do něj v minulosti.

Vlak zastavil a my jsme šli na zastávku parobusu – asi tomu neuvěříte, ale New York provozoval už v roce 1850 celkem čtyři linky parobusů. Almond diamond byl na ulici Broadway naproti domku, ve kterém současně bydlíme. Rubín se nám podařilo sehnat v zlatnictví Almond diamond na Broadway. Založeno bylo už roku 1833 a dodnes funguje – nachází se hned naproti domku, ve kterém v současnosti bydlíme. Do Hill Valley jsme se vrátili stejnou cestou. Stroj času stál v Dawidově dílně. Phill vzal časový čip a vložil do něj rubín. Teď jen zbývalo dostat stroj času na dráhu, po které jsme se sem dostali, ale to až zítra.

Ráno jsem se vzbudil dřív, než obvykle. Vzbudilo mě práskání pistolí a řechtání polosplašených koní. Vyhlédl jsem z okna a vidím, že bandité přivázali k hodinám asi osmiletou holčičku. Narychlo jsem se oblékl, ozbrojil a vyběhl ven. Když jsem se k nim přiblížil, zakřičel jsem: „Ruce vzůru, ty zrádče!“ Největší bandita se otočil čelem ke mě. Byl to Daniel Ghost.  „Chceš se se mnou utkat, chlapečku?!“ řekl. Mně bylo v té době deset let. Nabil jsem Dawidův dvojrevolver a řekl: „Teď se ukáže, kdo je tu chlapeček!“  Ghost začal střílet jako první. V pušce měl asi pět střel, ale já jsem každé uhnul. Potom přišla řada na mě. Dvojrevolver měl zásobník na dvacet střel, a to jsem ho měl plný. Prvních pět střel uhýbal docela dobře. Při šesté se ale Ghost asi nedíval, kam couvá a spadl do vozíku s hnojem. Přestřelka přitáhla půlku Hill Valley, a tohle je pořádně rozesmálo. Schoval jsem dvojrevolver do kapsy a šel jsem odpoutat tu holčičku. Trochu jsem se divil, proč ji tam přivázali, a ona mi odpověděla, že Ghost nesnáší její rodiče.

Po přestřelce jsem pomalu začal připravovat loko-stroj času na odjezd. I Phill se už probudil, i když jinak má tvrdý spánek. Nastavil jsem časobudíky na 3 hodiny odpoledne, úterý 11. července 1999. Podařilo se nám loko-stroj času dostat na nádraží.  „Nastartuj to!“ řekl Phill. Přihodil jsem trochu uhlí a náš opravený loko-stroj času se zase rozjel. Po patnácti kilometrech jsme se ocitli v časoprostorové dimenzi a potom... Zpátky doma! Někdo by řekl, že tenhle výlet nestál za nic, ale podle mě to byl ten nejlepší výlet na světě. Výlet do do minulosti se skvěle podařil.

 

Filmové tipy

1..Jak vycvičit draka 3
Jako první bych doporučil tento film ze světa draků. Třetí a poslední díl velmi úspěšné série od studia Dream Works opět vypráví příběh vikinga Škyťáka a jeho nerozlučitelného dračího kamaráda Bezzubky. Škyťák dokázal z vikingského ostrova, který s draky dlouho bojoval, udělat místo, kde draci a lidé žijí v souladu. Jednoho dne Bezzubka nalezne Bílou Běsku, do které se okamžitě zamiluje a mermomocí se snaží získat její pozornost. Bohužel nic netrvá věčně, protože se objeví zlý lovec draků Kruťas, který hrozí, že pokud mu Škyťák nevydá Bezzubku, celý ostrov vypálí. A proto Škyťák s celým kmenem opouští ostrov a vydává se hledat bájný dračí ráj, kde se bude moci jeho lid i se svými draky schovat před okolním světem.
Připravil Josef Husták

2. Lego příběh 2
Baví vás neustále něco stavět z lega? Tak tento film je pro vás jako dělaný! Opět se podíváme do LEGO světa společně s věčně pozitivním stavitelem Emmetem, jeho kamarádkou Hustěnkou a Batmanem. Emmet si žije poklidný život společně se svými lego přáteli. Klid ovšem naruší přílet nájezdníků, z planety LEGO DUPLO, která se nachází ve Sestrálním systému. A tek se Emmet vydává na šílené dobrodružství napříč lego světy, aby zabránil svatbě královny sestrálního systému s Batmanem, protože tahle událost může vyvolat armagedon, při kterém by oba lego světy skončily navždy v krabici na hračky.
Připravil Josef Husták

3. ??????
Společně s Raubířem Ralfem a jeho nerozlučnou kamarádkou Vanilopkou zavítáme do divokých vod internetu. Jelikož se rozbil ovladač od hry, ve které byla Vanilopka jednou z hlavních postav, hrozilo, že v herně tento automat zruší a Vanilopka nebude mít kde bydlet. Proto se s Ralfem vydává na nebezpečnou cestu do hlubin internetu najít obchod, kde ovladač prodávají, aby ho koupili. Problém nastane, když zjistí, že nemají dost financí. A tak se pokouší peníze získat všemi možnými způsoby… Konec je velmi napínavý a možná i dost jiný, než byste čekali.
Připravil Josef Husták

Knižní tipy

Jde sem lesem
Tuto knížku, byť malou, ale poučnou, vydalo nakladatelství Portál. Je o chlapci jménem Toník, který chodí do 3. třídy. Bydlí s rodiči ve vysokém domě ve velkém hlučném městě – zřejmě v Praze. Docela dobře se učí, někdy trochu zlobí a rád si hraje, pokud možno i na tabletu. O prázdninách přijede za svou babičkou na venkov do vesničky Březová. Toník si myslí, že je babička nudná, nezná Xbox ani Spidermana. Televizi sice má, ale jen s pěti programy, a z toho žádný není dětský! Jednou jde Toník s babičkou natrhat borůvky a Toník se ztratí. Cestou se setká se skřítky a panenkami z různých bylin a nakonec zjistí, že jeho předkové byli mlynář a rodák z Březové a Háta neboli Agáta, jediná dospělá dcera loupeživého rytíře Bolemila. Setká se také s Lesním skřetem, strážcem zdejšího lesa, který je ve službě už 57 let! Nakonec vše dobře dopadne a Toník svoji babičku naučí, jak zacházet s internetem.
Daniela Krolupperová,  Ilustrace Eva Chupíková, Připravil Tom Vrba

Chata v Jezerní kotlině
Hlavní hrdina knížky, Pavel Zeman, žije v slepé ulici jménem Zátiší. Zatím nevypadá moc slavně, ale asi vás překvapím – má slavného tatínka. Jan Zeman, známý boxer, byl ve své době tak silný, že přemohl i Američana Evanse. Od té doby ale do ringu nevstoupil. Až jednou… U domu Zemanových zaklepe tajemník sportovní agentury a řekne panu Zemanovi, že s ním chce svést souboj italský boxer Carpi. Pan Zeman tuto výzvu přijme a utká se s Carpim. Myslíte si, že tohle dobře dopadne? Ne. Carpi uštědří Pavlovu tatínkovi takovou ránu, že se mu zastaví srdce. Po této události se Pavel s maminkou odstěhují do Spálených mlýnů, jejího rodného městečka. Po sérii událostí objeví Jezerní kotlinu a díky tomu se seznámí i s Ludvou Grygarem a jeho Zavřenou knihou, do které zapisuje příhody indiánského kmene Krí. Po několika návštěvách Jezerní kotliny nastanou letní prázdniny a Pavel s Ludvou spolu s 336 bedničkami od margarínu začnou stavět v Jezerní kotlině chatu. Jenže žádné nebe není bez mráčků. Ludva totiž uvěří páťákům (nic proti vám) v čele s Filipem Strnadem, začne kouřit a otráví se nikotinem. Nakonec i tohle Ludva přežije a zase začnou s Pavlem chodit do Jezerní kotliny.
Jaroslav Foglar, Ilustrace Pavel Čech, Připravil Tom Vrba

Když si počkáš trochu dýl…
A komedie nakonec. Tohle heslo platí pro naši třetí a zároveň poslední recenzi na knížku. Je pro děti všeho věku a každou generaci – obsahuje totiž opravdu hodně vtípků a vtipných básniček. Dozvíš se v ní třeba o extrémně legračním krokodýlovi, který dokonce umí jezdit na kole, nebo o klukovi jménem Tonda, kterému zřejmě něco spadlo na hlavu (nic proti všem Tondům, co tohle čtou) a myslí si, že je anakonda. Zachrání ho až školníkův ohař.
Lukáš Pavlásek, Ilustrace autor, připravil Tom Vrba